Loni před vánoci jsem vám sepsala různé báječné dárky, které by mohly potěšit všechny studenty angličtiny.
Letos to vezmeme z druhého konce – dnes se dočtete o věcech a dobrotách, které mají svůj původ v anglicky mluvících zemích a nebo jsou tam velice oblíbené. Převážně jsou to potraviny a tak je můžete sami vyzkoušet, případně koupit komukoliv, nejen k vánocům.
Když jsem do Anglie jela poprvé a čaj s mlékem mi tam nabídli, byla jsem v rozpacích. Nějak jsem si nedovedla představit, že se něco takového dá vůbec pít. Ale byla jsem mile překvapena. Nejen, že to bylo pitné, bylo to i dobré 🙂 Ovšem musíte vědět jak na to… a mít kvalitní černý čaj.
Čaj musí být silný – jeden sáček na hrneček – to je základ. Mléko a cukr přidat dle chuti. Osobně už nedoslazuji, mléko čaj tak nějak mírně osladí samo. Množství mléka je individuální. Já mám ráda hodně mléka, řekněme, že mlékem doliji horní 1cm v hrnečku. Angličané by si nejspíše dali o něco méně, tak 2 – 3 polévkové lžíce mléka.
Vyzkoušet můžete i ochucený černý čaj s mlékem. Například Pickwick má různé variace a získáte tak zajímavé obměny.
Marmite je britská pomazánka vyráběná z kvasnicového extraktu, který vzniká jako vedlejší produkt při vaření piva. Podobně jako pivo je velice bohatá na vitamín B. Marmite je lepkavá, tmavě hnědá hmota s velmi výraznou slanou chutí. Ne nadarmo zní reklamní slogan „LOVE IT or HATE IT“ = „Buď to miluješ, nebo nenávidíš“.
Problém většinou je, že lidé neví, jak se Marmite správně používá. Rozhodně to není klasická pomazánka, která se dá jen tak natřít na chleba. Abyste si pochutnali, je potřeba natřít naprosto minimální množství – opravdu jen „zatřít dírky“. Nejlepší je ještě teplý toast potřený máslem a následně supertenkou vrstvou Marmite. Mňam.
Dále se dá Marmite použít na dochucení polévek nebo omáček – chuťově připomíná Maggi. Já osobně spadám do kategorie „LOVE IT“, kam se řadíte vy?
Více o Marmite si můžete přečíst přímo na Wikipedii. (článek v angličtině)
Nejdříve jedna otázka – jaký je rozdíl mezi „marmalade“ a „jam“ (marmeládou a džemem)?
Kousky ovoce zde opravdu nehrají roli. Alespoň v Británii ne. Zatímco doma jsem mezi marmeládou a džemem nikdy moc nerozlišovala, v Anglii jsem dostala pořádnou lekci. Starala jsem se o malého chlapce, který si jednoho dne řekl o chleba s džemem na svačinu. Namazala jsem chleba tím, co bylo po ruce a co byl podle mě nějaký pomerančový džem. Křik jako blázen, že nechtěl marmeládu, že chtěl džem. Nechápala jsem. Teprve večer se mi od rodičů dostalo pořádného vysvětlení – marmeláda je vyrobena z citrusových plodů, takže může být pomerančová (ta je nejběžnější), limetková, grepová nebo citronová. Vše ostatní, nehledě na kousky ovoce, je džem. Strawberry jam, Apricot jam, Blueberry jam….
Pro jistotu ještě definice z Wikipedie:
Marmalade generally refers to a fruit preserve made from the juice and peel of citrus fruits boiled with sugar and water. It can be produced from kumquats, lemons, limes, grapefruits, mandarins, sweet oranges, bergamots, and other citrus fruits, or any combination of them.
A prosím pozor na spelling! Zatímco MARMALADE je marmeláda, tak MARMELADE je město na Haiti!
Základní ingrediencí jsou vaječné žloutky, cukr, ovocná šťáva (v tomto případě citronová) a citronová kůra. Vše je povařeno do zhoustnutí a vychlazeno. Má výraznou citronovou chuť. Používá se podobně jako marmeláda / džem – na ozdobu dezertů, dochucení jogurtů, jen tak na chleba, palačinky, vafle a podobně.
Arašídové máslo je v našich obchodech v dnešní době běžně k dostání. Můžete si vybrat SMOOTH (jemné) nebo CRUNCHY (křupavé, s malými kousky arašídů).
Opět bych doporučila natírat na horký toast. Krásně se rozpustí a není tak „suché“, jako když zůstane v tuhé formě.
Ten stejný chlapeček, který ztropil výše zmíněnou scénu s marmeládou mě také šokoval, když si jiný den poručil na svačinku „Toast, peanut butter and banana“ = toast s burákovým máslem a banánem. Přišlo mi to tenkrát jako šílená kombinace. Ale světe div se, po ochutnání jsem jí také propadla… a teď i moje dcera… Takže když se nám doma sejde burákové máslo i banány, je naprosto jasné, co si připravíme. Postup je jednoduchý – opéct toast, natřít arašídovým máslem a nahoru naskládat tenká kolečka banánu 🙂
Britové milují gravy. Je to vlastně omáčka, která vznikne zahuštěním vypečené šťávy z masa.
A pokud nestíháte nebo žádnou vypečenou šťávu nemáte, můžete si gravy jednoduše vyrobit pomocí instantních granulí, které pouze zalijete horkou vodou. Vyrábí se v mnoha variacích – kuřecí, hovězí nebo třeba cibulová.
Ať už máte tu instantní nebo opravdovou gravy, klasický britský oběd se bez ní neobejde.
Roast beef, potatoes, vegetables and Yorkshire pudding filled with gravy 🙂
= pečené hovězí maso, brambory, dušená zelenina a Yorkshirský pudding s gravy omáčkou.
je anglická specialita vyrobená z těsta (vejce, mouka, mléko). Vyrábí se tak, že se připravené těstíčko vlije do horké formy na muffiny, ve které máme trochu rozehřátého tuku. Pečením se vytvoří nafouklé misečky, které se následně přelijí gravy omáčkou a servírují se s masem, bramborami a zeleninou.
Instrukce k přípravě (podle Wikipedie):
Yorkshire pudding is cooked by pouring a batter made from milk (or water), flour and eggs into preheated, oiled, baking pans, ramekins or muffin tins (in the case of miniature puddings).
A basic formula uses 1⁄3 cup flour and 1⁄3 cup liquid per egg.
Zatímco Britové nedají dopustit na své Digestive biscuits, Američané zase ujíždějí na Chocolate chip cookies. Obojí seženete běžně i v českých obchodech.
Ze sladkostí je samozřejmě oblíbená i čokoláda. Musím říct, že v každé zemi chutná úplně jinak. Třeba americká vyhlášená Hershey´s čokoláda mi vůbec nechutnala :-(. Anglická Cadbury na tom byla o poznání lépe. Točenou zmrzlinu si bez Cadbury stick nedovede nikdo představit. Vyjímečné místo na trhu zaujímá i čokoláda After Eight. Výborná. Jedná se o hořkou čokoládu s mentolovou příchutí.
Co se sladkostí týká, mohla bych ještě sálodlouze vypisovat různé muffins, scones, bagels nebo hot cross buns…. ale to si nechám do jiného článku…
S naším pudingem to ale nemá vůbec nic společného. Ten prášek, který se u nás vaří v mléce se v angličtině nazývá custard.
Christmas pudding připomíná spíše přeslazený dezert, který obsahuje nadmíru kandovaného a sušeného ovoce. Více o jeho původu a výrobě si můžete přečíst zde (v angličtině).
Sice nejsou k jídlu, přesto jsou nedílnou součástí vánočně prostřeného stolu v Británii.
Připomínají veliké bonbony. Po slavnostní večeři vždy dva lidé sedící vedle sebe u stolu chytnou jeden cracker – každý za jeden konec – a zatáhnou. Ozve se rána jako z děla, protože uvnitř je taková mini-petarda. Komu zůstane v ruce ten delší díl, ten má nárok na obsah crackeru – většinou je tam papírová korunka na hlavu, nějaký papírek s vtipem nebo citátem pro stěstí a malý dárek. Podle výše investice vložené do koupě těchto crackers v nich najdete buď různé malé předměty, které se hodí do kabelky – zrcátko, nůžky, šroubováček… nebo plastové postavičky… Předměty jsou vyobrazeny na obalu, takže si můžete sami prohlédnout, jaké překvapení se vám potom z crackerů vysype.
Před třemi lety jsem dcerce koupila sadu Crackerů v Marks and Spencer. Uvnitř byly papírové figurky na prstové divadlo. Krabice pak sloužila jako kulisy. Máme ho do dnes a protože figurky představují mimo jiné i lišku, veverku, soba a dědu Mráze, většinou hrajeme vánoční představení 🙂
Je to zábava pro celou rodinu, určitě vyzkoušejte 🙂