Svatba v Las Vegas – krok za krokem :-)

Docela často dostávám otázku na původ svého příjmení. Oficiálně Pol Skřivánková, neformálně používám jen Pol. Ano, uznávám, není to česká klasika, i když tato forma se začíná vyskytovat čím dál častěji. Vezmete si jméno manžela tak jak je, a k tomu necháte své rodné příjmení.

Mně osobně to přijde jako spravedlivá varianta 🙂 a přiklonila jsem se k ní z několika důvodů:

1. Už od mala mně doma říkávali: „No jo, ty musíš mít vždycky něco extra…“. Jasně, a proč ne? 🙂
2. Mám tři sestry, a když se všechny vdáme a vezmeme si příjmení našich manželů, naše příjmení se úplně vytratí. Proto si s radostí nechávám i své původní příjmení. Bylo moje asi 30 let, tak nevidím důvod, proč bych se ho měla najednou zbavit.
3. Je to památka na naši svatbu v cizině, kde vám koncovku –ová stejně do papírů nezaznamenají. A také záleží, jak se s tím popere matrika – více na toto téma ke konci článku.

Jako reakce na toto vysvětlení zpravidla přichází otázka: „A kde jste se brali?“

A na to já odpovím: „Vzali jsme se cestou, v Las Vegas, když jsme trávili dva týdny na západním pobřeží USA a objížděli národní parky.“

„Jéé, fakt? To muselo být strašně komplikované zařídit takovou svatbu. A taky drahé… Jak jste to udělali?“… a většinou následuje spousta dalších zvídavých otázek.

A tak jsem se rozhodla zavzpomínat, projít naše dokumenty a sepsat malý manuál pro ty, kdo by třeba o této variantě uvažovali 🙂

Co je třeba zařídit před cestou?

Musíte mít platný cestovní pas, samozřejmě.

A také ESTA  registraci = povolení k vycestování do USA, které se zařizuje elektronicky na stránkách ZDE >>>  Stojí USD 14 ( cena platná pro rok 2018).

Tuto registraci pro vás udělají i v cestovní kanceláři, ale počítejte s tučným příplatkem.

Vše ostatní jde zařídit až v Las Vegas, ale pokud chcete být aspoň trochu připraveni předem, můžete si třeba vybrat a rezervovat místo obřadu. Na výběr je nepřeberné množství kapliček, hotelových salonků, drive-through okýnek – ano, jako v McDonald´s – přijedete, stáhnete okýnko… nemusíte ani vylézat z auta… jen si odbudete své „ano“ a jste svoji…

Můžete se vzít i v některém z údolí v okolí Las Vegas – třeba Valley of Fire, Red Rock nebo samotný Grand Canyon. Ani svatba ve vrtulníku není žádný problém. A pokud chcete mít na své svatbě Elvise, jen si vyberte, který z těch mnoha vám bude nejvíc sympatický 🙂

Inspiraci, balíčky a mnoho dalších informací najdete na následujících webových stránkách. Případně si zadejte do vyhledavače „Las Vegas Wedding“ a vyjedou vám desítky stránek s touto tématikou. Nejjednodušší obřady se pohybují kolem částky USD 99 (což ale nemusí zahrnovat pronájem šatů / obleku, doplňků atd., také může být v ceně  jen minimum fotek… – proto si každou nabídku pořádně nastudujte).

A nebojte, pokud nemáte svědka, bez problémů vám nějakého seženou 🙂

Většina kapliček vám také zprostředkuje LIVE přenos vašeho obřadu přes internet – abyste svou rodinu o ten velký moment neošidili…

Las Vegas Wedding

Custom Las Vegas Weddings

Little White Wedding Chapel

Chapel of the Flowers

Vegas Weddings

Graceland Wedding Chapel

Mon Bel Ami

Viva Las Vegas

Cupid´s

Je čas vyřídit formality

Vše je nádherně shrnuto v této infografice. Pokud by se vám špatně zobrazovala, její originál najdete ZDE

Pojďme se na ni podívat hezky česky:

Pokud se chcete vzít v USA, musíte splňovat následující kritéria:

– Musí vám být 18 let.

– Musíte mít platný doklad s fotografií.

– Musíte mít platnou licenci (Marriage License) – viz bod níže.

 „Marriage License“

– platnost této licence je 1 rok a je to vlastně vaše povolení ke svatbě v USA. Můžete si formulář vyplnit ještě před cestou do USA a pak už to nemusíte řešit.

– elektronická verze k vyplnění přímo na internetu ZDE – dříve musel každý z páru vyplňovat svůj formulář, nyní jsou informace o vás obou v jednom společném formuláři.

– po vyplnění obdržíte potvrzovací číslo, které si uschovejte, budete ho potřebovat při vyzvednutí licence v Las Vegas!

– licence stojí USD 77.

V Las Vegas

– jděte společně do Clark County Marriage Bureau – 201 E Clark Avenue – mají otevřeno od 8 hodin ráno až do půlnoci, 365 dní v roce!

– ukažte úředníkovi vaše potvrzovací číslo, prokažte se platnými doklady (cestovními pasy) a ověřte jména a adresy.

– pak si vyberte kapličku nebo se dostavte na vámi rezervované místo obřadu. Nezapomeňte s sebou vzít všechny dokumenty!

– slibte si svou lásku a oslavte to!

– běžně se dokument o sňatku (Marriage Certificate) vystavuje do 10 dnů, takže pokud byste jej potřebovali dříve, domluvte se v místě. Lze jej také objednat on-line na MLIC.Vegas. Stojí USD 15.

– POZOR! Aby váš sňatek uznali i tady v České republice, potřebujete kromě Marriage Certificate také Apostilu (Apostille), která se dá objednat za USD 20 ZDE:

https://www.nvsos.gov/sos/businesses/apostille   – všeobecné informace

https://www.nvsos.gov/sos/Home/ShowDocument?id=485   – formulář

Tady se to ale trošku komplikuje, protože k získání Apostily musíte poslat svůj oddací list „Marriage Certificate“ společně s formulářem a zaplacenou částkou na následující adresu:

Nevada Secretary of State
202 North Carson St.
Carson City, NV. 89701

Jsou to docela nervy, když odešlete poštou kamsi do Tramtárie jediný doklad, který o svém sňatku máte… ale naštěstí se nám vrátil v pořádku i s tou Apostilou 🙂

Než vám napíšu něco o formalitách tady v Česku, vrátím se ještě k tomu, jak to celé probíhalo u nás.

Svou cestu do USA jsme začali plánovat hned v lednu. Vyřídila se ESTA a hned nato se koupily letenky, protože s příchodem jara začínají ceny stoupat. Detailně jsme si naplánovali trasu a zarezervovali si ubytování na prvních pár dní pobytu v Las Vegas a Grand Canyonu. Zbytek jsme řešili cestou.

V tu dobu jsme svatbu v plánu neměli, takže nás ani nenapadlo zjišťovat nějaké informace.

Já jsem navštívila Las Vegas už předtím, v roce 1998, když jsem rok pracovala v USA jako AuPair. Tenkrát jsem tam viděla pobíhat nevěsty na každém kroku a přišlo mi to jako kýč první kategorie. Říkala jsem si, že ve Vegas bych se určitě NIKDY vdávat nechtěla….

Zároveň jsem věděla, že svatba v Brně také není nic pro mě. Na radnici a v Líšni na zámečku se vdávaly všechny moje kamarádky… ale já přece musím mít něco extra!

Zbýval asi týden do našeho odletu do USA a svatba ve Vegas mi tak nějak přišla na mysl. Říkala jsem si, že by to byl docela úlet, který splňuje podmínku „mít něco extra“… a tak proč vlastně ne?

Zjistila jsem si na internetu, zda je pro Čechy vůbec možné se v USA vzít – ANO, je. V některých státech USA je to komplikovanější, protože požadují speciální povolení z rodné země a krevní testy, ale ve státě Nevada jsou sňatky velký business a nikdo tu nic neřeší. Pokud máte pas a povolení, oddají vás kdykoliv a kdekoliv 🙂

O případné svatbě jsme se bavili s přítelem v letadle. Myslel si, že si dělám legraci, protože do té doby jsem tvrdila, že se vdávat nebudu….

Bylo to rozhodnutí, které jsme nedokázali udělat jen tak. Takový úlet! Co na to řekne naše nicnetušící rodina!  Řekli jsme si, že vyřídíme to povolení (v té době mělo platnost 6 měsíců), objedeme si národní parky tak, jak jsme to měli v plánu… a pokud se na to budeme cítit, vezmeme se při zpáteční cestě před odletem. Naše cesta totiž začínala i končila v Las Vegas.

Povolení se vyřídilo asi za půl hodiny, pak už jsme si mohli užívat bujaré atmosféry v Las Vegas. Odtud jsme směřovali do Grand Canyon, Monument Valley, Canyonlands NP, Arches NP, Capitol Reef NP, Bryce Canyon, Zion NP a zpět do Vegas.

Příjezd v pátek večer. Tak co – jdeme do toho nebo ne? Je to TEĎ nebo NIKDY…

YES!

V sobotu jsme našli a zarezervovali kapličku na další den. Také jsme si vyzkoušeli a zamluvili šaty / oblek. Pak rychle sehnat prstýnky… to byl asi největší problém…ale podařilo se 🙂

V neděli rychle doběhnout do kapličky, obléct, šup šup…. Obřad trval asi půl hodiny i s focením a veškerými formalitami.

Odpoledne jsme se rychle sbalili a ještě jsme se stihli naložit do bazénu, protože teploty ve Vegas tou dobou šplhají ke čtyřicítce.

Už jako manželé jsme v pondělí ráno odjížděli na letiště a letěli domů.

A co na to řekli doma?

To si asi dovedete představit. Byli docela v šoku, ale pak to rozdýchali 🙂

Uspořádali jsme neformální svatební hostinu, kterou si všichni náramně užili 🙂

Ale pozor, to ještě není konec!

Pak se to muselo pořešit po formální stránce s českými úřady. To teprve začala legrace!

Máme to štěstí, že bydlíme v Brně a tak tu máme i „Zvláštní matriku“, která řeší tyto záležitosti v rámci celé republiky!

Tady je definice z Wikipedie, abyste mi věřili:

„Zvláštní matrika je oddělení odboru matriky, které je součástí Úřadu městské části Brno-střed, a která eviduje narození, uzavření manželství, vznik registrovaného partnerství a úmrtí českých občanů, ke kterým došlo v zahraničí. Rovněž vyřizuje matriční agendu pro bývalé cizince, kteří získali občanství České republiky. Zvláštní matrika vystavuje příslušné matriční doklady, tj. rodné, oddací nebo úmrtní listy. Tato matrika vykonává správu pro celé území České republiky.“

V USA jsme si objednali ten nejobsáhlejší balíček dokumentů, který jsme ke svému sňatku vůbec mohli mít. Byla jsem si tedy jistá, že máme všechny dokumenty, které budeme potřebovat.

Ale ouvej, paní na matrice na to kouká a říká: „No jo, ale vám tady chybí ta apostila. Bez ní vám ten sňatek uznat nemůžeme.“

„Jak – chybí apostila?! Jakýsi papír pro zahraniční úřady tam přece máme!“ snažila jsem se paní vysvětlit, že toto je opravdu maximum dokumentů, kterými nás v USA vybavili a nic jiného jí prostě nabídnout nemohu.

„Ale apostilu tam nemáte, musíte si o ni zažádat, jinak bohužel…“

Šly na mě mrákoty…

Přišla jsem domů a googlila a googlila až jsem zjistila, že musím všechny svoje originální doklady poslat zpět do USA  (viz Nevada Secretary of State – info výše). K tomu uhradit přesnou částku v dolarech, což byl v té době oříšek i pro paní v bance, kde jsem chtěla potřebnou MONEY ORDER vystavit.

Nakonec všechno zdárně odešlo a hodně dlouho trvalo, než to zase přišlo….

Potom jsem si musela nechat všechno přeložit do češtiny. Ne, že bych to nezvládla sama, bylo to jen pár řádků s našimi jmény a datem sňatku – ale potřebujete na ten překlad kulaté razítko… a docela dost peněz…

Všechno se to nějak natáhlo. Brali jsme se v červnu a už byl únor. Celou tu dobu jsme byli svoji jen napůl = podle amerických zákonů svoji, podle českých zákonů nikoliv.

Návštěva Zvláštní matriky na druhý pokus byla úspěšnější v tom smyslu, že jsem přinesla všechny dokumenty. Problém ale nastal, když paní matrikářka odmítla schválit moje nové jméno Renata Pol.

Buď musím být Polová nebo si musím nechat i rodné příjmení a být Pol Skřivánková.

„Cože??? V tom případě beru tu druhou variantu.“

Své rodné příjmení si ráda nechám, bylo se mnou celý život a prostě ke mně patří. Neoficiálně používám jen Renata Pol – je to kratší, vleze se to do kolonek, je to památka… a je to něco extra.

Takže asi po 7 měsících od svatby jsme dostali český oddací list, který ukončil období, kdy jsme rádi říkali: „Vzali jsme se, ale vlastně jsme pořád svobodní“.

Když se na to dívám zpětně – nelituji. Rozhodně bych to dnes udělala stejně!  🙂