Co nového v Anglii?

Letos jsem si po několika letech opět dopřála cestu do Anglie. Před Miléniem jsem tam dva roky žila a i když jsem se tam od té doby ještě dvakrát vracela, letošní návštěva mi přinesla spoustu milých překvapení i jednu nemilou zkušenost. Ráda se tu o ně s vámi podělím.

Jestli se do Londýna či Anglie chystáte, mám pro vás zajímavé a aktuální informace, které jsem před odletem celé hodiny vyhledávala na internetu nebo zjistila přímo na místě, což je samozřejmě značka ideál.

Pokud cestu za La Manche zrovna neplánujete, nevadí, čtěte dál, třeba si aspoň uděláte představu o tom, co se vám tam skýtá za možnosti.

Letos jsme jeli ve třech. Manžel, téměř pětiletá dcera a já. Jelikož jsem tam pobývala a mám dost dobrou představu o tom, jak to tam chodí, veškeré zařizování zůstalo na mých bedrech, jak jinak 🙂

Náš plán byl následující: navštívit Londýn, pokochat se památkami a svézt dcerku na London Eye (protože to měla už asi rok a půl slíbeno). Následně se vydat na sever – do Leedsu – v jehož blízkosti bydlí moje bývalá hostitelská rodina, a strávit s nimi pár dnů.

Jako první jsem začala zařizovat letenky.

Jsme z Brna a tak pro nás byla linka Brno-Londýn jasnou volbou. Bylo třeba rozhodnout se mezi dvěma leteckými společnostmi, které z Brna do Londýna létají.

Tou první je RYANAIR. Irská aerolinka, která vás denně dopraví na letiště Stansted.

Druhou je Wizz Air, maďarská společnost, která létá 3x týdně na Luton.

Rozhodování nebylo lehké. Obě společnosti mají své výhody a nevýhody. Samozřejmě, že ceny letenek se ze dne na den mění, ale pro naši cestu se zdál Ryanair trochu výhodnější. Stojí zato nastudovat si i povolenou velikost a váhu přepravovaných zavazadel. Jedno menší zavazadlo vám v kabině přepraví zdarma, ale za každé další už se připlácí. Stejně tak je zpoplatněna rezervace konkrétního místa. Pokud jedete ve dvou či skupině a chcete sedět spolu, vyjde vás vaše místenka na zhruba 170Kč na osobu.

Nemalou částku musíte také připočítat za transfer z letiště do centra Londýna. Tady je to opět docela vyrovnané, obě letiště jsou od centra vzdálena přibližně 35 mil. Tato částka se pak bude lišit v závislosti na zvoleném dopravním prostředku. Nejrychleji vás z / na letiště dopraví vlak, ale pochopitelně vyjde dráž.

My jsme si zarezervovali transfer autobusem, který nám nabídl přímo Ryanair v průběhu on-line procesu kupování letenky (cena přibližně 530 Kč za zpáteční jízdenku). Výhodou je, že máte jízdenku zaplacenou předem, nemusíte těsně po příletu řešit libry a platnost této jízdenky je 12 hodin po příletu / 12 hodin před zpátečním odletem.

V případě, že to máte do Brna daleko, zde si můžete najít lety z Prahy nebo Bratislavy.

Jedinou nevýhodou u Ryanair bylo, že odlet z Brna je až v 17:30 a i když si cestou do Británie přetáčíte hodinky o 60 minut zpět, dorazíte do centra Londýna až večer. V našem případě nabral let 20minutové zpoždění, kufrů jsme se nedočkali ještě dalších 40 minut a pak už se to začalo nabalovat. Ujel nám tedy transfer-bus a čekání na další zabralo 45 minut. Kvůli práci na silnici jsme jeli většinu cesty krokem. Pak ještě metrem (a kus pěšky) k našemu ubytování. Ve finále jsme na místo dorazili ve 23:00 = půlnoc u nás doma.

A v tuto dobu, kdy dcerka už z posledních sil táhla svůj kufřík a opravdu se těšila do postele na nás čekalo ono nemilé překvapení. Byl to nečekaný podraz ze strany ubytovatele, který nás zavedl na úplně jinou adresu, než jsme si původně rezervovali. Takže o nově rekonstruovaném, krásně vybaveném pokoji, který nám slibovali na internetu, jsme si mohli nechat jen zdát. Kdybych tam bývala byla bez toho malého přetaženého dítěte, hádala bych se s nimi… ale opravdu jsme potřebovali okamžitě zalehnout. Skončili jsme tedy v podstatně méně útulném pokojíku, ale 3 noci se to tam vydržet dalo.

Ubytování jsme si zařizovali přes Booking.com. Určitě super stránky, které vás ubytují kdekoliv na světě. Jen škoda, že některá ubytovací zařízení nehrají fér – naslibují hory doly a nakonec vás šoupnou do nějaké kobky. Takže prosím věnujte pozornost referencím a určitě se za žádných okolností nenechávejte ubytovávat na jiné adrese, než jste si rezervovali. Náš dům byl plný oklamaných klientů. Všichni, s kým jsme se bavili, nám jen potvrdili stejnou zkušenost.

Naštěstí pak už následovaly jen samé báječné momenty 🙂

Londýn

Prvním zážitkem tohoto dne byla jízda na London Eye. Vstupenky jsme měli koupeny už dlouho dopředu. Dají se sehnat přes různé zprostředkovatelské agentury v Čechách, ale já mám ráda jistotu a tak jsme využili k jejich nákupu oficiální stránky a lístky si vytiskli doma.

Naše vstupenky byly rezervovány na konkrétní datum a čas a tak jsme v danou dobu napochodovali ke kolu a vzorně stoupli do dlouhatánské řady. Kupodivu to šlo strašně rychle, takže jsme během pár minut nastupovali do kabinky spolu s dalšími 22 lidmi. Z předpovídaného deště nakonec nic nebylo a tak se nám naskytl nádherný pohled na město. Náramně jsme si to užili. Součástí vstupenky je i 4D Experience – takové krátké kino se speciálními efekty. O čem to je, vám neprozradím, to musíte vidět na vlastní oči 🙂

Stačí přejít přes most a stojíte rovnou před Parlamentem a nad vámi se tyčí věžička s Big Benem. (Big Ben je prosím ten zvon uvnitř.) Nikdy se na ni nemohu vynadívat. Je to veledílo a má v sobě velice zvláštní kouzlo. No řekněte sami.

Dále jsme pokračovali ke katedrále sv. Pavla. Odtud jsme si užili jízdu double-deckerem (londýnským poschoďovým autobusem) na Trafalgarské náměstí. Zde stojí nejen socha admirála Nelsona obklopena čtyřmi mohutnými lvy, ale také Národní galerie s fantastickou sbírkou obrazů. A vstup je zdarma! Letos to bylo poprvé, co jsem zavítala dovnitř a nepatrnou část sbírky si prohlédla.

Poslední zastávkou tohoto dne byl pro nás St. James´s Park a „ten domeček, kde bydlí královna“ jak tomu říká naše dcerka. Se zaujetím pozorovala pochodující stráž a potom se stejným nadšením koukala na mohutnou a bohatě zdobenou sochu královny Viktorie před Buckinghamským palácem. Má totiž kamarádku Viktorku a tak ji spojení „královna Viktorka“ fascinovalo.

Druhý den jsme trávili v blízkosti Tower of London. Samotný Tower nabízí svým návštěvníkům prohlídku pevnosti a královských klenotů. Uvidíte zde havrany, k nimž se váže legenda, kterou berou Britové smrtelně vážně, a proto si havrany tolik hýčkají.

A když jste tu, nemůžete si nechat ujít malou procházku přes Tower Bridge! Na druhé straně doporučuji odbočit vlevo a prozkoumat staré úzké uličky. Dříve převážně překladiště a skladiště zboží, které do Londýna po Temži připlulo, dnes příjemné zákoutí pro posezení u kávičky. Najdete tu kavárny, občerstvení, suvenýry a neuvěřitelnou atmosféru.

Chlapi si určitě přijdou na své při návštěvě BHS Belfast, která je ukotvená poblíž.

Odpoledne jsme si zaskočili za Sherlockem Holmesem a byli jsme naprosto zaskočeni frontou, která nebrala konce. Pokud byste muzeum rádi navštívili, doporučuji si přivstat a stát na adrese 221b Baker Street ještě před otevírací dobou.

Navečer jsme si ještě užili neplánovaně dlouhou procházku k jedné netradiční památce – chrám Shri Swaminarayan Mandir. Je to poměrně nová stavba, největší hinduistický chrám postavený mimo Indii. Náš knižní průvodce nám sice udal Neasden jako nejbližší stanici metra, ovšem už nedodal informaci, že od metra je to ještě nějaký ten kilometr…. V každém případě máte na tomto místě pocit, že jste si na chvilku odskočili z Londýna do Indie.

Náš pobyt v Londýně se chýlil ke konci. Nebylo v našich silách za dva dny vidět vše, co toto královské město nabízí… ale přesto jsme byli nadšeni. I tak jsme viděli mnohem více, než jsem původně naplánovala.

Důležité informace pro cestování Londýnem

Před naším odletem jsem neustále řešila jízdenky na metro, různé slevové kartičky a vymýšlela jak to udělat, abychom tam neprojezdili všechno naše kapesné. Jedna jízda metrem totiž stojí GBP 4.80 (asi 170 Kč). Na internetu najdete dlouhatánské texty o tom, zda je lepší Travelcard a nebo Oyster Card. Sama jsem to hodně dlouho a podrobně studovala, ale zbytečně.

Londýn je totiž CONTACTLESS – bezkontaktní – takže jediné co pro své cesty metrem i autobusem potřebujete, je vaše bezkontaktní platební karta. S ní dostanete jízdné za poloviční cenu (tedy stejné jako byste měli jednu z výše jmenovaných karet). A navíc mají denní limit GBP 6.40 (zóny 1 a 2, metro i autobus).

Co to tedy pro vás znamená? Vejdete do metra, u turniketu pípnete kartou u žlutého kolečka a projdete. Jezdíte si metrem. U východu zase pípnete. Vaše jízdy se v jejich systému zaznamenávají po celý den a o půlnoci vám částku jednorázově odečtou.

Pokud jste jeli třeba jen 2x, odečte se vám GBP 4.60 (2 x 2.30 = ten levnější tarif pro jednu jízdu). Pokud jste metrem nebo i autobusem jezdili celý den, třeba i 10x, strhnou vám maximálně těch GBP 6.40 (pro zóny 1 a 2). Jízdné na autobus je jen GBP 1.50. Také se dá zaplatit „pípnutím“ a zahrnuje se do daného denního limitu.

Podrobné informace a tabulky k jízdnému najdete zde (v angličtině). Jen upozorňuji, že každý cestující musí mít svou bezkontaktní kartu. A pokud jich máte víc, soustřeďte se na to, ať jezdíte jen na jednu.

Děti do 11 let jezdí zdarma.

Moje rada je, alespoň jeden den toho využijte a jezděte a jezděte. Bude vás to stát stejně jako 1 a ½ jízdenky v plné ceně. 🙂

Důležité informace pro cestování mimo Londýn

Jak už jsem zmínila, z Londýna jsme po pár dnech odjížděli na sever Anglie – do Leedsu. Kdysi jsem tuto trasu pravidelně absolvovala autobusem, ale tentokrát se mi nechtělo kodrcat další 4 až 5 hodin po silnici. Vlak je mnohem rychlejší, pohodlnější a pro cestování s dítětem prostě lepší. Ale jak to udělat, když standardní jednosměrná jízdenka pro jednoho na této trase stojí GBP 96 (zhruba 3.500 Kč)!?

Řešení jsem našla na Trainline. Zde si můžete pořídit jízdenky na vlak s obrovskou slevou. Čím dříve svou cestu plánujete, tím lépe, protože ty nejlevnější jízdenky se pouští do prodeje 6 týdnů před vaší cestou a mizí docela rychle. A tak se nám díky Trainline podařilo ušetřit GBP 81 za osobu na jedné jízdence! Vřele doporučuji!

Další novinky z Anglie

Nedávno jsem někde četla, že jsou Angličani největší „kafaři“ v Evropě. Hned jsem si pomyslela: „To není možný, oni přece pijí čaj s mlíkem a bez něj nemůžou vůbec existovat. Co je toto za nesmysl?“

A ejhle, po letech přijedu do Anglie a co nevidím. Starbucks, Costa, Nero a kavárny tomu podobné jsou na každém rohu. A o zákazníky rozhodně nemají nouzi.

Stejně tak jsem byla překvapená nárůstem počtu restaurací. Dřív se člověk setkával s typickými fish & chips obchůdky, s čínskými a indickými take-away a jen ojediněle s nějakou restaurací, jejíž ceny ale většinu lidí odradily. Turisté většinou vyhledávali klasiky jako McDonald, Burger King či Pizza Hut.

Dnes je všude kolem spousta příležitostí k dobrému a nepředraženému obědu. My jsme si oblíbili řetězec restaurací Wetherspoon, jehož nabídka představovala kvalitu za velice přijatelnou cenu. Našli jsme je v Londýně, Leedsu, Yorku i Sheffieldu – jsou všude 🙂 Oblíbené jsou i restaurace Jamie´s – jejichž zakladatelem není nikdo jiný než známý kuchař Jamie Oliver. Bez většího hledání narazíte i na spoustu sushi restaurací a obchodů se zdravými jídly.

To jsou jen některé z našich zážitků a postřehů posbíraných letos v Anglii. Pokud by vás zajímalo cokoliv dalšího, nestyďte se a napište mi své dotazy na email renata.sk@email.cz

A určitě sledujte mou Facebookovou stránku English time with Renata. Najdete zde zajímavé foto-úlovky z našeho pobytu 🙂

PS: Jen pro zajímavost jsem ještě jednou nakoukla do leteckého řádu Ryanair a vidím tam, že nejlevnější letenku do Londýna můžete mít za pouhých 499,- Kč (jedna cesta)*.            Doufám, že bude vaše!

*platnost ke dni 4 .9. 2015

Něco na památku…